ještě jednou... a od znova!

27. května 2011 v 15:13 | Pani-Zofie

Neaktivita. Nezájem. Ano. To bylo! Teď přichází nové období. Tady, na mém blogu!

Chystám více tvorby, článků deníčkového charakteru. Chci se více projevit! Chystám také povídku.

Takže... držte palce a...

tři... dva... jedna... NOVÁ ÉRA JE ODSTARTOVÁNA!
přeji příjemný let
 

příval národní hrdosti.

13. května 2011 v 20:21 | Pani-Zofie |  Žofie píše
Ano mluvím o hokeji. Ne, nejsem Švédka, přesto jsem na "naše" hrdá!

Zrovna jsem nasedala do auta a čekala mně 3 hodinová cesta přes půl republiky, když mi kamarád poslal sms, že právě začala 1/3 hokeje. Jako velký fanoušek českého hokeje jsem si zápas nemohla ujít. Když motor začal se svou oblíbenou písničkou "The Brm Brm" naladila jsem rádio na stanici, kde dávali přímý přenos přímo z Bratislavské Orange arény. Přiznávám... Byl to trochu nezvyk slyšet jen hlasový komentář a nevidět obraz. Při prvním gólu do švédské brnanky se ve mě zvedla vlna národní pýchy, hrdosti, nebo jak to popsat. Najednou jsem byla ráda, že jsem Češka a ne Irka, což mě vydrželo až do konce utkání bez ohledu na to, do čí branky padaly góly.
Ve finále se Švédi utkají s Finy a já budu fandit Švédům, ani nevím proč, ale jsou mi sympatičtější... Jenže nás čekají opět Rusové. Arťuchin a vůbec, celý tým je agresivní. Já jen doufám, že čestnost vyhraje nad agresivitou a Český národní tým pojede domů s bronzem! A dneští vítězství Švédů? Jednoznačně zasloužené. Jednak hráli podrstivě a čestně a jednak nám to vrátili za minulý rok, kdy jsme se také střetli v semifinále, ale s tím rozdílem, že jsme vyhráli, ale bylo to teda s pěkně odřenýma ušima! (V posledních 6 s jsme vyrovnali a pak na nájezdech jsme vyhráli). (..)
Sice bych byla radši, kdbyby dnes a zítra vyhrál náš tým, ale co, nemusíme být vždy zlatí...

Žofie

depka

11. května 2011 v 19:58 | Pani-Zofie |  Žofie píše
deprese-depka To je teď moje nejaktuálnější téma. Potřebuji se někam vypsat. Jen pár kliků na klávesnici. Pak se zas vrátím do koloběhu dnů. Pořád stejných!
Ráno se vzbudím-autobus-škola-učit se-jít spát-vzbudit se-autobus-škola-... Jenže já za pár těchto stejnorodých dnnů dokážu udělat tolik problémů, že je dalších "pár" týdnů nedokážu vyžehlit. A já se snažím! Jenže na na mě nikdo nemá čas, takže napravovat problémy je tzakžka nemožné. A když v jednom "žehlení" neuspěji odradí mě to, abych žehlila dál. Jenže se na ěm nabalují další a další problémy! Začarovaný kruh.
Jediné co mě v těchto dnech uklidňuje jsou blížící se prázdniny. Jenže... právě proto musím řešit další řádku problémů spojených s blížícím se vysvědčením. Nikdo na mě netlačí abych měla vyznamenání, jenže já ho chci kvůli sobě, abych měla sama ze sebe dobrý pocit. Pocit, že jsem něco dokázala... Teď mi dost překáží má ctidádostivost.
Tak uvidíme co mi osud nachystal na další dny. Žeby mi konečně dopřál, abych si mohla všehcny své problémy vyžehlit?...

Žofie

Kam dál

Reklama